image

Změna velikosti písma

Drobečková navigace

Úvod > O obci > Historie

Historie

Půlstoletí Velkého Karlova

U příležitosti 50. výročí založení obce, vydává  Obecní zastupitelstvo Velkého Karlova toto malé písemné připomenutí její krátké historie. Vychází z dostupných písemných podkladů o průběhu výstavby (povolení, rozhodnutí, kolaudace a pod.), politických rozhodnutí státních orgánů, státní správy a v posledních desetiletích i obecní samosprávy. Strohá řeč úředních dokumentů je doplněna vzpomínkami pamětníků.Popis nemusí být zcela přesný, ale má šanci být  dodatečně doplněn a upřesněn případným nálezem dalších dokladů a rozhodnutí o výstavbě.
 Očekáváme také doplňující připomínky dosud žijících pamětníků počátku fyzického zahájení výstavby hospodářského střediska rodinných domků a občanské vybavenosti (jesle, mateřská škola, základní škola, SOV). Zvláště vítané by byly vzpomínky na počátky osídlování obce, těžký život prvních osadníků, jejich starosti i radosti v kontextu  tehdejší doby, prostě „tak jak šel život“. Pro zachování paměti pro generace mladší a budoucí.
 Paměť a znalost historie to jsou dobré kořeny veškerého bytí.. Paměť je poučením i výstrahou pro všechny generace budoucí.

Historické fotografie

Historické fotografie

Historické fotografie

Historické fotografie

Historické fotografie

Historické fotografie

Historické fotografie

Historické fotografie

Historické fotografie

Historické fotografie

Historické fotografie

Historické fotografie

Historické fotografie

Historické fotografie

Historické fotografie

Historické fotografie

Historické fotografie

Historické fotografie

Historické fotografie

Historické fotografie

Historické fotografie

Historie příčin založení a počátků výstavby

Počátky Velkého Karlova jsou totožné s počátky kolektivizace zemědělství v závěru 40. let dvacátého století. Byla zakládána „Jednotná zemědělská družstva“ sdružující ke společnému hospodaření dosud samostatně hospodařící rolníky. Zakládání JZD neprobíhalo bez problémů a ne zcela dobrovolně, prosazováno více lidmi sice oddanými socialismu, často však méně rozumějící problematice zemědělské činnosti, natož řízení zemědělského podniku. Tomu odpovídaly i výsledky zejména počáteční činnosti JZD, mnohdy nestačící obdělat převzatou půdu nebo i neochotu  obdělat půdu  části katastru s horší bonitou.

Dále byly zakládány „Československé státní statky“, které se měly stát vzorem zemědělské velkovýroby a které zároveň přebíraly do správy i pozemky, vzpomenutými  JZD neobhospodařovanými. Jejich základem se staly hospodářské objekty již dříve státu patřící, různá nadační hospodářství  a pod. a v neposlední řadě byly budovány zcela nové objekty jako tomu bylo i v případě Velkého Karlova.

Pokud budeme přesní, tak na samém počátku, v organizačním členění Státního statku Hrušovany nad Jev. se uvádí hospodářství Hrádek („hospodářství“ v tehdejší terminologii znamená nižší hospodářskou jednotku). Sídlem hospodářství byly budovy někdejšího vlastníka, statkáře Maliny. Teprve později, až se počalo s výstavbou objektů živočišné výroby v severní části katastru obce Dyjákovice, kde se nacházela největší výměra obdělávané půdy, hledal se i název pro takto vznikající farmu. Název se nakonec odvodil od nedaleké samoty Starý Karlov  a ujal se název Velký Karlov. Nikoliv Nový Karlov, jak by se předpokládalo, ale Velký Karlov  vzhledem k předpokládané velikosti střediska, které mělo vzniknout. Rozsah  mechanizačního střediska a živočišné výroby (skot, prasata, drůbež, ovce) měl  odpovídat rozloze obdělávané půdy 2 až 2 500 ha.

Když vezmeme v úvahu, že se jednalo o všechny druhy dobytka a všechny kategorie zvířat od narození až po využití na produkci a konečnou porážku, tehdejší technologie ustájení s velkou potřebou ruční práce, pak pochopíme, že bylo potřeba zajistit odpovídající počet obsluhujícího personálu Dojíždění nebo dovoz pracovníků z okolních obcí nebyl myslitelný a bylo rozhodnuto vystavět pohotovostní sídliště pro zaměstnance, především pracovníky živočišné výroby. Zcela logicky se pro vznikající osadu ujal stejný název Velký Karlov, ačkoliv mnohdy i z oficiálních míst byl užit název Nový Karlov. Nutno podotknout, že Velký Karlov až do roku 1971 byl osadou – částí obce Dyjákovice. Teprve od voleb do Národních výborů v listopadu 1971 stal se samostatnou obcí s vlastním Národním výborem a zvolenými poslanci, občany Velkého Karlova.

Výstavba a rozvoj

Rozvoj Velkého Karlova nebyl přímočarý a jednoduchý .Byl odvislý od rozvoje hospodářského střediska a probíhal etapovitě. První osadníci, zaměstnanci Velkého Karlova, byli ubytováni v upravené budově bývalé drůbežárny, jediné to budově, která v tomto prostoru v té době byla, další se stěhovali do nově postavených  dvojdomků , dnes říkáme „u mlatu“ dokončených v roce 1953. Domky částečně odpovídající  modernímu bydlení  s odpovídajícím sociálním vybavením, ale napojením na provizorní  vodovodní a kanalizační sítě, v té době bez oplocení a hospodářského zázemí pro chov domácího zvířectva. Podobně tomu bylo ještě i v dalších etapách až do roku 1960.

Chybějící obchod, hospodu, stravovací zařízení suplovala kantina v starším montovaném  domku, přístupové cesty byly nezpevněné polní cesty, neexistovala autobusová doprava. Pro děti předškolního věku byla v samotné    blízkosti stájí postavena nízká jednoduchá budova sloužící jako útulek, kde děti pod dozorem pobývaly v době zaměstnání rodičů, školní děti docházely do Dyjákovic a pouze v čase nepříznivého počasí je kočí koňským povozem převážel tam i zpět. Podobně tomu bylo i s návštěvami u lékaře a pokud se jednalo o větší a složitější nákupy, využívání různých služeb případně vyřizování na úřadech ve Znojmě a k cestování mimo Velký Karlov bylo nutné využívat převážně vlakového spojení z nádraží v Božicích. Vlastnictví osobních dopravních prostředků tak je známe dnes,  bylo tenkrát neznámým pojmem . Snad s výjimkou  kol, ale ani ty s dnešními nesnesou srovnání.
 Změna nastala po roce 1958 kdy bylo vydáno rozhodnutí o další etapě výstavby, do které byla zahrnuta i výstavba inženýrských sítí a stavby sociální vybavenosti (zpevněné vozovky, kanalizační sít s kanalizační koncovkou, vodojem s vodovodní sítí, zrekonstruován byl  elektrický rozvod sítě Nn a veřejné osvětlení, výstavba budov jeslí, mateřské a základní školy, potravinářského obchodu, hospody se společenským sálem, služeb a úřadovnou MNV).
Realizací většiny těchto staveb zhruba do roku 1961 se z Velkého Karlova stala již vesnice a nebyl to již jenom shluk stavení pro přechodné nebo dočasné bydlení.

Rok 1961 byl i rokem obratu úrovně hospodaření na místním hospodářství. Vedení statku Hrušovany nad.Jev. se podařilo stabilizovat vedení hospodářství. Doplnit a zvýšit jeho úroveň dosazením mladších školených techniků pod vedení zkušeného vedoucího pana Josefa Vrány. S trochou nadsázky můžeme říci, že Velký Karlov se stal „výkladní skříní“ Státního statku Hrušovany nad Jev., který i nadále byl iniciátorem  a garantem dalšího rozvoje  stále ještě osady  pod správou MNV Dyjákovice. Poslední velkou akcí, již za působnosti MNV Velký Karlov, tedy samostatné obce byla výstavba 32 jednopodlažních bytových jednotek modernějšího, lépe vybaveného typu domků, včetně inženýrských sítí a dokončení některých doplňkových staveb.

Už novodobější historie obce se datuje do závěru sedmdesátých a počátku osmdesátých let minulého století. V roce 1978 dochází ke sloučení státních statků Znojmo, Hrušovany nad Jev. a Miroslav pod společný podnik Státní statek Znojmo a v roce 1981 k integraci MNV Dyjákovice a Velký Karlov pod společný MNV se sídlem v Dyjákovicích.  Toto údobí až do roku1990 je pro Velký Karlov méně příznivé. Se strany nového statku již nebyl onen mimořádný zájem a své sehrála nová koncepce zavedením tzv.“odvětvového systému hospodaření“.Výrobní jednotky nebyly organizovány podle místa, ale podle odvětví výroby, např. chovu a výkrmu prasat, dojnic, odchovu a výkrmu skotu, mechanizace, rostlinné výroby, sadů a vinic apod. Znamenalo to, že na katastru  jedné vesnice působilo několik odvětvových závodů, každý s jiných vedením jiným přístupem v řízení, což v žádném případě nepřispívalo k občanské  semknutosti spíše naopak. Na Velkém Karlově působilo v této době pět závodů, z toho jen jeden zde měl své sídlo s názvem Velkochov prasat a drůbeže.

Po roce 1990

Období po roce 1990 patří již do novodobé historie, která je soudobým obyvatelům vesměs známá a není třeba se o ní obšírně rozepisovat. Odehrává se samozřejmě v docela jiných podmínkách politických, hospodářských a sociálních a ne bez vážných problémů.  Velký Karlov pochopitelně nejbolestnější zasáhl útlum a rekonstrukce  zemědělské činnosti.V tomto období již nelze hovořit o další výstavbě a rozšiřování obce z některých
důvodů. Zatím chybí dostatek místních pracovních příležitostí, omezené jsou i  příležitosti v dopravně dostupném okolí. Řešení je a bude složité, poněvadž se jedná o oblast  mimo významnější dopravní cesty, která by lákala podnikatele různých profesí s výjimkou zemědělství, pro které jak se zatím zdá,  jsou zde jedině podmínky.

Činnost na kterou se v dané situaci zaměřila místní samospráva spočívá v opravách a  rekonstrukcích stávající infrastruktury a její doplňování a modernizaci.  Jmenovitě opravy místních komunikací, rekonstrukci elektrické sítě Nn, včetně rekonstrukce veřejného osvětlení a místního rozhlasu. Od roku 2001 je v provozu centrální kotelna na biomasu s dálkovým rozvodem tepla pro zařízení obce, domácnosti občanů i podnikatelů. V  roce 2002 ČESKÝ TELECOM  posílil přívodní telefonní kabel a dokončil kabelizaci telefonní sítě v obci. V roce 2003 byl do provozu uveden výtlak odpadních vod na společně vybudovanou ČOV v obci Božice a bude dokončen přívod nezávadné pitné vody z vrtů z katastrálního území Božice.

Občané

V neposlední řadě je třeba se zmínit o lidech,  kteří Velký Karlov osídlovali. Oni to byli a jsou, kdo  celému projektu vdechli život. Odkud přicházeli? Bylo to různé. Z okolních vesnic, z různých koutů cele republiky, ale  vraceli se i potomci někdejších emigrantů, kteří kdysi naopak za lepším živobytím odcházeli do ciziny. Vraceli se  z Rumunska, Bulharska, Jugoslávie a tehdejšího Sovětského svazu. Měli různé zkušenosti, návyky, představy, ale jistě i dobrou vůli přizpůsobit se novým podmínkám. Dost bylo také těch, kteří přišli  a často i zakrátko zklamaní ze svých představ odcházeli, aby přišli jiní.V průběhu oněch uplynulých padesáti let se poměry vytříbily, ustálily a dnes je Velký Karlov vesnicí, která se nevymyká běžnému průměru a když, tak jen málo.

Nelze pominout ani tu skutečnost,že ani při různorodosti původu nevznikaly a neprojevovaly se jakékoliv rozbroje etnické nebo národnostní. Naopak i v těch provizorních podmínkách kvetl poměrně čilý společenský ruch. Možná proto že většina rodin byla mladá a televize byla v plenkách, lidé byli skromnější, méně nároční.

Chronologický přehled výstavby Velkého Karlova a jeho infrastruktury

1950 – založení farmy Velký Karlov
1953 – výstavba 7 dvojdomků (čp. 2 – 15)
1954 - výstavba 5 dvojdomků (čp.16 – 25) 
1958 – výstavba 10 dvojdomků (čp. 46 – 61,63,65,67,69
           - rozhodnutí o přípustnosti výstavby sídliště ( 56 b.j., ZŠ, jesle, MŠ, SOV, vodovod,    
             kanalizace, MK, rozvodná síť Nn,VO
           - vybudováno fotbalové hřiště
           - zpevněna polní cesta z farmy VK k nádraží Božice (makadam, prašný povrch)
1960 – kolaudace 11 dvojdomků (čp. 26 – 45, 62 a 64)
1961 – kolaudace 11 dvojdomků (čp. 71 – 91 a 93)
1967 – zpevnění ÚK z Vel.Karlova do Šanova (asfaltový povrch)
1968 – živičný nátěr na komunikaci z Vel.Karlova do Dyjákovice
1969 – uzavírací živičný nátěr na komunikaci z Vel.Karlova do Dyjákovice
1974 -  kolaudace 32 b.j. (čp. 71 -. 125)
          - předání vodojemu do užívání
          - předání SOV do užívání (obchod, hospoda, sál , MNV, ubytovna pro řidiče,služby)
1975 – v akci „Z“ vybudované šatny pro TJ a postavena garáž pro autobus 
1977 – postaven první rodinný domek soukromým stavebníkem. 
             Další následovaly roce 87,  97, 90, 00
1978 - vybudován památník „Strom míru“
1997 – rekonstrukce sítě Nn, veřejného osvětlení a místního rozhlasu
1999 – oprava místních komunikací
2000 – oprava místních komunikací
2001 – zahájení provozu CZT (centrální zásobování teplem)
2002 – kabelizace telefonní sítě v obci
2003 – do provozu uveden výtlak odpadních vod na společnou ČOV v Božicích
          - bude do provozu uveden přivaděč pitné vody, společný pro 7 obcí